Jsme-li v Česku registrovaní jako plátce DPH, budeme od roku 2016 podávat kromě daňového přiznání k DPH také kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení je nové speciální daňové tvrzení, které má finanční správě pomoci odhalit daňové úniky a podvody. Hlášení nepodáváme, pokud nejsme plátcem DPH, nebo jsme jen identifikovaná osoba. Podání jen elektronicky Kontrolní hlášení lze podat jen elektronicky, na elektronickou adresu finančního úřadu, a to v předepsaném formátu a struktuře umožňujícím dálkový přístup. Správce daně nás nabádá, abychom přednostně používali online daňový portál EPO. Pokud hlášení podáme datovou zprávou vyžadující dodatečné potvrzení, potvrdíme je ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Lhůty pro podání kontrolního hlášení Termín pro podání kontrolního hlášení je pro fyzické osoby stejný jako pro podání daňového přiznání k DPH, tedy měsíční nebo čtvrtletní. Právnické osoby mají lhůtu jednoznačně měsíční. Náležitosti kontrolního hlášení V kontrolním hlášení uvedeme údaje o každém jednotlivém zdanitelném plnění v ČR, což se týká nákupů i prodejů, viz níže. Položky do 10 tisíc Kč uvedeme jen kumulativně za celé období, viz níže. Konkrétní náplň hlášení zákon neudává, vyčteme ji z formuláře kontrolního hlášení s pomocí vysvětlivek předběžná informace k vyplnění a změny předběžné informace, viz níže. Plnění do 10 tisíc Kč kumulativně Kumulativně uvádíme do kontrolního hlášení uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty do 10 tisíc Kč včetně DPH nebo plnění, u nichž nevznikla povinnost vystavit daňový doklad. Jde o plnění, na která jsme vystavilizjednodušený daňový doklad, a dále plnění s místem plnění v ČR bez povinnosti vystavit daňový doklad (fyzickým osobám nepovinným k dani), případně jiná plnění do 10 tisíc Kč včetně DPH. Patří sem i plnění s místem plnění v ČR, která jsme poskytli osobám neusazeným v ČR, která nemají české DIČ, a to bez ohledu na jejich výši. Všechna tato plnění uvádíme v jedné sumě za celé zdaňovací období (tedy měsíc nebo čtvrtletí) v části A5 kontrolního hlášení. Podrobněji jde o tato plnění: • plnění, na která jsme vystavili zjednodušený daňový doklad, tedy zjednodušeně plnění do 10 tisíc Kč včetně DPH • plnění do 10 tisíc Kč včetně DPH, které jsme uskutečnili pro osobu povinnou k DPH (plátce či neplátce) nebo právnickou osobu nepovinnou k DPH • plnění s místem plnění v ČR, které jsme uskutečnili pro osobu povinnou k DPH neusazenou v ČR nebo zahraniční osobu, která nemá české DIČ, a to bez ohledu na výši plnění • plnění, na která nemáme povinnost vystavit daňový doklad, tedy fyzické osobě nepovinné k dani, ale jsme povinni přiznat DPH • doklad o použití, který jsme vystavili • plnění, které jsme uskutečnili ve zvláštním režimu podle § 89 (zvláštní režim pro cestovní službu) nebo § 90 (zvláštní režim pro použité zboží) s hodnotou do 10 tisíc Kč včetně DPH (z přirážky) bez ohledu na osobu příjemce • oprava příslušného zdanitelného plnění podle § 42 s hodnotou do 10 tisíc Kč včetně DPH V části B3 uvedeme obdobně přijatá zdanitelná plnění. Plnění nad 10 tisíc Kč - evidenční číslo a DIČ Uskutečněná zdanitelná plnění, která nestačí uvést kumulativně, zapisujeme v části A4 kontrolního hlášení. Jde především o zdanitelná plnění nad 10 tisíc Kč včetně DPH a všechny opravy podle § 44 zákona o DPH bez ohledu na jejich výši. Jde o dodání zboží a poskytnutí služby, kdy daň odvádíme my jako dodavatel, a která uvádíme na řádek 1 a 2 přiznání k DPH. U každého jednotlivého plnění uvedeme evidenční číslo daňového dokladu, datum povinnosti přiznat DPH a DIČ odběratele. Zvlášť pečlivě zaznamenáme údaj do kolonky „Ev. číslo daňového dokladu“. Dodavatel i odběratel mají ve svých hlášeních uvést shodný údaj, a to číslo dokladu uvedený dodavatelem, přičemž je doporučeno používat především alfanumerické znaky, tedy písmena a čísla. Evidenční číslo je třeba zapsat do hlášení co nejpřesněji, minimálně zachovat alfanumerické znaky ve správném pořadí jako na dokladu. Uvádíme také DIČ odběratele, a tím může být i DIČ pro jiné účely než DPH. Pokud náš odběratel není plátcem DPH, chtějme po něm DIČ, které má pro jiné daně, třeba daň z příjmu. Jen pokud vůbec nemá české DIČ, uvedeme jeho plnění do části A.5 mezi kumulativní plnění, a to bez ohledu na výši plnění (například u osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku nebo u zahraniční osoby). V části B2 uvedeme obdobně přijatá zdanitelná plnění. Kromě evidenčního čísla daňového dokladu a DIČ dodavatele uvádíme také informaci, zda jsme pro podnikání použili celé plnění nebo jeho část, viz níže (Plnění i pro soukromý účel). Plnění i pro soukromý účel Pokud jsme použili zdanitelné plnění částečně i pro soukromou potřebu, uvedeme do hlášení pouze základ daně a DPH v poměrné výši na podnikání. Ve sloupci "použit poměr" pak vyplníme ANO. Pokud na jednom daňovém dokladu jsou uvedena dvě plnění, z nichž jedno je na soukromý účel, uvedeme jen to pro podnikání, a ve sloupci "použit poměr" vyplníme NE. Platby předem Pokud uskutečníme zdanitelné plnění v hodnotě například 17 tisíc Kč, jemuž předchází úplata 6 tisíc Kč, uvedeme to do oddílu A.4.a A.5. Přijatou platbu předem 6 tisíc Kč, jejímž přijetím nám vznikla samostatná povinnost přiznat daň, vykážeme v oddíle A.5., neboť nedosahuje limitu nad 10 tisíc Kč pro vyplnění v oddíle A.4. Zbývající platbu 11 tisíc Kč vykážeme v oddíle A.4., neboť limit přesahuje. Platby předcházející uskutečnění zdanitelného plnění, klasicky „zálohy“, se tedy posuzují samostatně. Obdobně u přijatých zdanitelných plnění a poskytnutých plateb - záloh, použijeme oddíl B.2. a B.3. Kdy musíme kontrolní hlášení podat Kontrolní hlášení podáme vždy za to období, kdy pro něj máme náplň. Tedy když jsme třeba jen jedinkrát během zdaňovacícho období prodali komukoliv zboží či službu nebo budeme uplatňovat odpočet DPH za přijaté plnění. Neuvádíme transakce mimo ČR a plnění osvobozená. Kontrolní hlášení nemusíme podat, pokud jsme neuskutečnili ani nepřijali za zdaňovací období žádné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, neuplatňujeme nárok na odpočet daně z přijatých plnění v běžném režimu a neuskutečnili jsme žádná plnění, nanejvýš jen plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet DPH. Opravné a následné kontrolní hlášení, opravy Chyby v hlášení opravíme podle toho, jaký mají důvod. Pokud je oprava samostatným plněním s vlastním dnem zdanitelného plnění (§ 42 a § 74 Zákona o DPH), uvedeme ji do řádného kontrolního hlášení, a to jen rozdíly na základu daně a DPH. Je-li důvodem chyba vedoucí ke zvýšení či snížení odvodu DPH (§ 43 zákona o DPH), podáme dodatečné přiznání k DPH a následné kontrolní hlášení. V následném hlášení neuvádíme rozdíly, podáváme jej za celé období s promítnutím oprav. Pokud na chybu přijdeme před termínem k podání kontrolního hlášení, můžeme nahradit již podané kontrolní hlášení opravným kontrolním hlášením, k předchozímu podání se nebude přihlížet. Zjistíme-li chybu až po termínu k podání kontrolního hlášení, je třeba do 5 pracovních dnů ode dne zjištění podat následné kontrolní hlášení, ve kterém nedostatky napravíme. Výzva k doplnění Správce daně nás v případě pochybností o správnosti našeho hlášení vyzve ke změně nebo doplnění, případně potvrzení původních údajů. Do 5 dnů od takové výzvy je třeba nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, případně původní údaje potvrdit, a to následným kontrolním hlášením. Stejnou lhůtu máme, pokud nás správce daně vyzve k podání kontrolního hlášení, když jsme je nepodali a možná měli podat. Správce daně nám výzvu doručí elektronicky, datovou schránkou nebo veřejnou datovou sítí na naši elektronickou adresu, kterou mu za tím účelem uvedeme, nemáme-li zpřístupněnu datovou schránku. Výzva veřejnou datovou sítí se považuje za doručenou okamžikem odeslání úřadem. Sankce Pokud nepodáme kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě a podat jsme je měli, zaplatíme pokutu ve výši • 1000 Kč, pokud je dodatečně podáme bez vyzvání • 10000 Kč, pokud je podáme v náhradní lhůtě po výzvě správce daně • 30000 Kč, pokud je nepodáme po výzvě ke změně, doplnění či potvrzení údajů v podaném hlášení, nebo • 50000 Kč, pokud je nepodáme ani v náhradní lhůtě Pokutu do 50 tisíc Kč můžeme dostat, když po výzvě správce daně k odstranění pochybností nezměníme nebo nedoplníme nesprávné nebo neúplné údaje následným kontrolním hlášením. Stejnou pokutu můžeme dostat, když budeme nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžovat nebo mařit správu daní. Pokuta však nemá být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Při tom bude přihlédnuto zejména k míře naší součinnosti. Pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. Zákon, předpisy 101c - 101i zákona o DPH, více viz dokumenty finanční správy ke kontrolnímu hlášení. VÍCE USLYŠÍTE BĚHEM SEMINÁŘE, KTERÝ JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI NA 27.11.2015 (KÓD 15204) BUDEME SE VĚNOVAT VÝHRADNĚ KONTROLNÍMU HLÁŠENÍ.